Přes tisíc letošních dopravních nehod má na svědomí alkohol nebo drogy

Dopravní nehody s tragickými následky, ve kterých sehrávají hlavní roli alkohol nebo omamné látky, figurují dlouhodobě ve statistikách nehodovosti Policie ČR. Jen za první třetinu roku 2021 bylo při 1 112 nehodách prokázáno jejímu viníkovi za volantem požití alkoholu nebo drogy. Smutnou bilanci těchto nehod dokumentuje také ztráta devíti lidských životů.

Česká republika se ve světových žebříčcích spotřeby alkoholu na osobu (15+) dlouhodobě pohybuje na předních příčkách. To se bohužel negativně projevuje také při sledování nehodovosti na českých silnicích. V poslední době se k alkoholu za volantem přidává u řidičů motorových vozidel také používání psychotropních omamných látek. Jak alkohol, tak také drogy negativně ovlivňují schopnosti řidiče za volantem, i když jejich účinky jsou poměrně odlišné.

Požití alkoholu vyvolává nejprve sice pocit uvolnění a lepší nálady, ovšem způsobuje narušení vnímání reality a zkreslení situace na silnici. To se může projevit zpožděnými reakcemi, příkladně při brždění vozu nebo při průjezdu zatáčkou. Pokud je však v krvi již okolo 0,55 promile alkoholu a více, dochází u řidiče k další nebezpečné fázi, projevující se apatií a celkovým útlumem. „Alkohol naruší i smysl pro koordinaci pohybů a tím člověk nevnímá dobře chování automobilu. Při větších dávkách to vede k útlumu a spánku za volantem,“ potvrzuje MUDr. Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje. Problémem je pro řidiče také zrakové rozostření a dochází rovněž k omezenému perifernímu tzv. „tunelovému“ vidění. Působení omamných látek má často opačný účinek. „Zatímco alkohol do určité míry utlumuje vědomí řidiče, drogy ho spíše povzbuzují. To znamená že vedou ke zrychlení reakcí, přílišné agilitě a sebedůvěře za volantem. Tito řidiči jsou pak často agresivní bohužel i vůči zasahujícím záchranným složkám,“ vysvětluje mjr. Ing. Dušan Uhlík, velitel stanice Karlovy Vary, HZS Karlovarského kraje.

Tím, co často rozhodne o usednutí za volant je řidičův osobní pocit úplného vystřízlivění. „Je řada lidí, kteří nechápou, že alkohol v těle nějakou dobu zůstává a odbourává se postupně. Hodně lidí doplatí na to, že nedokáže odhadnout, za jak dlouho se dostane z těla,“ říká PhDr. Michal Walter, dopravní psycholog a dodává: „Kolují legendy, že alkohol zmizí po požití některých jídel či nápojů. On ale nezmizí, a to podcenění je velice časté.“ O tom, že s obecnými účinky alkoholu i jiných návykových omamných látek je spojeno mnoho mýtů se řidiči často přesvědčí až při dopravní nehodě, bohužel někdy s fatálními následky. I proto zachovává v Česku příslušný Zákon o provozu na pozemních komunikacích nulovou toleranci vůči požívání alkoholu a drog při řízení motorového vozidla. V některých evropských zemích však tamní zákony minimální hladinu alkoholu za určitého předpokladu dovolují.

Za alespoň částečně pozitivní fakt v souvislosti s letošními dopravními nehodami, způsobenými alkoholem nebo drogami za volantem, se dá považovat meziroční snížení jejich počtu (o 202 nehod méně v porovnání s obdobím leden až duben roku 2020) a také nižším počtem lidských obětí (o 8 osob méně ve stejném období). „Přesto je však téma alkoholu a drog za volantem stále aktuální. Naším cílem je zaměřit prevenci proti alkoholu a drogám při řízení vozidla mimo jiné na mladé řidiče, neboť právě oni daleko více inklinují k jejich používání a tím u nich i nepoměrně více vzrůstá riziko vážné dopravní nehody,“ vysvětluje Lukáš Hutta, výkonný manažér Asociace Záchranný kruh, připravující dlouhodobě kampaň Ty to zvládneš – Setkání s realitou.

 

Další články